Žít ve stavu Milosti

03.05.2012 18:03

 

Žít ve stavu milosti

Julie Redstone

Již dlouho  byl očekáván čas, kdy by utrpení skončilo a srdce s myslí by i uprostřed běžných událostí a podmínek života našly pohodu a pocit klidu.  Tento pocit klidu a míru byl nicméně prchavý, nepolapitelný, neboť v minulých dobách mohl být snadno přerušen vnitřním i vnějším dějem, který vnášel do celkového obrazu  rozporuplné motivace a pocity a odděloval srdce od hlubších vrstev jeho vlastní existence.

Dnes se však vnitřní podmínky změnily díky zesílenému světlu na Zemi, jež činí transformaci oné vnitřní krajiny možnou. Ve výsledku lze zažívat klid srdce a pocit milosti či požehnání, vnášený přílivem duchovního světla mnohem snáze než kdy předtím. Tyto nové okolnosti jsou založeny především na purifikaci, již světlo vyvolává, a mohou ovlivnit život způsoby, jež by byly dříve nemyslitelné.

Vnitřní pocit míru a klidu prostupuje toho, kdo žije ve stavu milosti, stejně jako pocit  překypující lásky, jež vtéká a proudí hlubšími rovinami bytosti jako řeka, jež nemá začátek a ani konec… Je to řeka, jejíž Zdroj neustále doplňuje životodárné vody, které, zatímco plynou z bodu svého původu, přinášejí  nekonečné požehnání všem součástem našeho Já.

V tomto spočívá bezčasé tajemství – že tato řeka a ono Já nejsou dvě oddělené věci, nýbrž jedna. Požehnání světla totiž umožňuje spojení těchto dvou, aby náš vnitřní vjem sebe sama BYL onou řekou… a ta řeka je oním Já…. Pak můžeme zakoušet nepřetržitý proud Božského života, jenž protéká vším, a toto vnímání proudu se stává ústředním aspektem splývajícím s vnímáním našeho vlastního Já namísto toho, že by byl jen okrajovým prvkem reality.

Pocit překypující lásky je tímto proudem nesen k srdci, mysli a tělu, neboť vpravdě neexistuje žádné oddělení mezi jednou částí naší bytosti a kteroukoliv další. Buňky těla, stejně jako mysl a srdce, jsou schopny lásku cítit. Všechno, co je, se rozechvívá pocitem nekonečné, trvalé a všudypřítomné lásky, jež vrhá své paprsky též  na vše, co se nachází mimo toto Já, čímž způsobuje, že ti kolem nás a celé fyzické okolí se  napouštějí touto atmosférou lásky.

Uvědomění požehnání nebo milosti vzniká, když neexistuje oddělenost od Zdroje, a dodává životu jistotu, důvěru a bezpečí, jež může proniknout čímkoliv, co setrvává na temnějších místech strachu a pochyb. Toto bezpečí není jen myšlenka či představa, je to živoucí Přítomnost, jež nám poskytuje bezpečí a ochranu – pocit, že jsme objímáni, viděni, poznáni, že je o nás zájem a je o nás pečováno, a to všemi možnými způsoby, jimiž lze o někoho pečovat. Pocit bezpečí umožňuje psychice existovat ve stavu trvalého klidu, bez obav z jakéhokoliv jeho narušení, v naprosté svobodě, kdy se nemusíme připravovat na budoucí problémy, které by se mohly vynořit.

Dokonce i když život přináší k našemu prahu události, jež jsou neočekávané nebo jež bychom si nepřáli, dokonce tehdy může stav milosti přetrvat, může obklopovat každou novou okolnost povědomím o přítomnosti lásky. To srdci poskytuje více než jen pocit, že je schopno něčím projít. Předává srdci jistotu, že všechno je v pořádku, bez ohledu na to, s čím vším se musí setkat.

Život duše  v životě naplněném milostí prostupuje život srdce a mysli, a srdce i mysl jsou napouštěny moudrostí duše a jejím povědomím o dokonalosti Božského života, jenž se rozvíjí.  Pokud všude vidíme jen dokonalost, ač vnější podmínky jsou odlišné od toho, co bychom si  přáli, umožňuje to obrovský pocit svobody, protože již není před čím  utíkat a před čím se chránit. Vidíme-li Boha všude, temnota nás nemůže zranit, protože schopnost duše setrvat ukotvena ve světle je účinným prostředkem k odpuzení temnoty, jež – z tohoto pohledu – nemá sílu život oslabovat. Namísto toho stoupá naše schopnost otevřít své srdce a náruč všemu životu, a to s jistotou, že  ten jediný, s kým se takto potkáme, je Bůh.

Tato otevřenost vůči životu a vnitřním sférám vlastní bytosti je cenným darem samotné existence, jenž patří  každé duši. V každé duši je totiž uložena  ona dokonalost poznání o jejím vlastním původu v posvátné lásce. Tudíž je jen otázkou času a  vlastního vývoje,  aby se mohla vnitřní pravda dát poznat vědomému Já, a to, nač se čekalo v dřívějších dobách bolesti a obtíží, se může stát živoucí skutečností budoucnosti….

http://www.lightomega.org

(Reprodukce celku českého překladu je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen odkaz na původní zdroj a tato poznámka - pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.) 28. 03. 2012

—————

Zpět