Země a její zákony
20.06.2011 18:02Země, tak jako všechny planety vesmíru má svoje zákonitosti vývoje, kterým prochází, aby načerpala nové informace, vědomosti a zkušenosti na svojí evoluční cestě. Tak jak Vy je buňkou vesmíru. Tak jako každá buňka Vašeho těla převibrovávající vyšší do jemnohmotnejších sfér.
Země je tou jistou podstatou jako Vy. Spojená a sjednocená. Tím jistým principem a zákonitostmi. Země nečeká, kdy pochopíte celý proces. Přizpůsobuje se Vám, Vašemu růstu, pomáhá Vám, léčí Vás a chrání, ale současně běží cestou svého života. Své evoluce. Její vědomí ji vede, rostoucí do jemnohmotnejší sféry. Její holografickou strukturu, kde sídlí vyšší vědomí. Země je který Vás posouvá, dává na vědomí změny, které probíhají čistěním sebe samé. Aby jste si uvědomili, že svět se mění postupující do vyšší sféry. Blíž k Prapodstatě. Tako jako člověk a každý živý organizmus tvořící její součást. Tak jako každá vesmírná planeta a hvězda. Každý bod, nuance této nekonečné pláně existence i neexistence hrubohmotného a jemnohmotného světa světla. Světlo, které proudí do Vašeho srdce je tím jistým svetlem, které přijímá Země. Jste spojení jednou existencí v hrubé hmotě. Sešití jednou nití třídimenzionální hrubky tvořící vlas času. Navlečení na jeho třetí stupeň, rozvazující uzlík svého vědomí, uvolňující z něho bloky a blokády člověka i Země, aby se mohla navlíct další perlička už průzračné bublinky času.
Je to proces dematerializace hrubohmotna ve kterém všechno co fungovalo na principech hmoty se mění. Hmota ztrácí strukturu. Průnikem hlouběji do vazeb vláken, krystalické mřížky atomů a molekul, aby časem a jeho vlněním získala jinou, jemnější a průzračnější vrstvu, chemickou a krystalickou změnou mřížky hmoty a vědomí. Odstraněním už nepodstatného, nepoužitelného a nepotřebného v novém světe. Je to vlákno času. Na jednom konci hrubé, těžké, hutné a přecházející k jeho druhému konci - prosvitující - postupností růstu vědomí uvědomujícího si jednu podstatu jedinečnosti lásky. Její bezpodmínečností.
Láska...lásce...lásku...o lásce.....bez lásky....mnoho slov a jejich tvarů s jedním významem. Mnohými ústy vyslovované. U některých spojující s pocitem v srdci, se skutečnou emocí na pravdivém základě - u druhých slovo, které je sice vyslovené, ale bezcílně bloudí lidskými frázemi. Jen tak si ve větru plave a ztrácí svojí významovou hodnotu.
To si Ty, člověk, který láskou zastrašuje, zneužívá. Ty, který nevíš, že bez ní je svět prázdný a ponořený do tmy bezcílnosti. To si Ty, který si nedokážeš představit svět ve kterém se hraje prim ,sedící na prvním stupni žebříčku hodnot. Máš majetek, peníze. Tento svůj cíl a to Ti stačí. Ukazuješ všem, jakou důležitou součást tvoje hmotno tvoří. Ale zkus se zamyslet co Ti zůstane, když toto hmotno ztratíš. Nic. Hmotný majetek se rozplyne, vrátí se tam odkud přišel. A Ty zůstaneš sám, i když tehdy jsi si myslel, že jsi bohatý a máš všechno.
A co ten druhý ? Ten, který hmotně neměl nic, ale vlastnil lásku? Rozpadne se jeho bohatství ? Odejde s hmotou tohoto světa ? Se starou krystalickou chemickou mřížkou ? Ne. Tvoří vědomí celého vesmíru. Gigantické duše, ve které jsou jako slzičky světla zakódované všechny planety, energie, organizmy svým vědomím - svým srdcem. To jediné a současně všechno zůstává.
Tvoříte svým tělem malý vesmír a rozpouštějící vědomí jeho hmotu stáváte se jemnější substancí organizmu. Jemnější vibrací nového světa. Sami se rozhodujete k tomuto kroku - tak jak planeta Země. Sami, tak jako ona se vrací zpět, oddychující na jednotlivých zastávkách dimenzí. Vždy s větší a větší lehkostí vstupuje do další, nové. Přijímající nové pravidla této zázračné hry času a jeho prostoru.
Jste tím, kým jste byli. Kdysi dávno. Vzpomínáte si ? V genech je zašifrovaná odpověď Vaší pouti univerzem. Zrcadlí se v ní všechno, co jste na této cestě prožili Vy, druzí. Každý kdo je jeho buňkou. Jeho částičkou mozaiky vědomí.
Ty, člověk. Tvůj bratr, sestra, matka, otec. Prapředkové prapředků univerzálního světa dimenzí a jejich evoluce vědomí. Je to jako hra na harmoniku, když roztahuje a stahuje její vzdušný vějíř stlačíte tóny melodie času. Vždy na začátku se nadýchne a na konci vydychne hustotu vzduchu dané stupnice tónů.
OKTAVA.....SINUS.....COSINUS.....TANGENS....COTANGENS.....PÍ.....FÍ....to
všechno lomené časem. Zlatým řezem Země i Vás.
S láskou Féva
—————
