Zábava není luxus - je to nutnost

09.06.2016 19:45
"Snad každý někdy slyšel průpovídky typu 'Zahálka je matka hříchu' a 'Napřed práce, potom zábava'. Stoupajíce na žebříku úspěchu stále výš, zapomínáme, jak sami sebe odměnit hrou, jak si dopřávat zábavu. Život se nám jeví jako něco velmi nesnadného, neustále chceme něco 'vylepšovat' a 'napravovat', a už ani nevíme, jak si vyhradit čas jen pro zábavu a potěšení. Zábava a potěšení se nám poněkud odcizily - a když si jich někdy přece trochu dopřejeme, máme z toho pak výčitky svědomí. Navykli jsme si zábavu odepisovat jako ztrátu času. To možná vysvětluje, proč se tolik úspěšných lidí tajně uchyluje s hraním někam do ústraní a proč přirozená touha bavit se někdy mívá velmi nezdravé projevy - takové, jaké potom vídáme ve večerních zprávách. Mnozí z nás v sobě tak dlouho potlačují potřebu hrát si, až nakonec vyrazí na povrch třeba v podobě nevěry, drogové závislosti nebo chorobně nutkavého nakupování. Domníváme se, že nemáme právo na zábavu, že si nezasloužíme štěstí - a tak sabotujeme vlastní životy. Je třeba, abychom si uměli dopřát příležitost občas i trochu 'zhřešit', užít si zábavy.
 
Můžeme si začít znovu hrát, ať je nám kolik let chce a ať se nacházíme v jakékoli situaci. Svůj smysl pro hru, schopnost hrát si, můžeme oživit vždycky, protože se stále skrývá v našem nitru. Začněte tím, že se nejprve naučíte oceňovat hru a čas strávený hraním - a pak si je dopřejete. Vždycky budete mít něco důležitého na práci, ale to není důvod, proč si nehrát. Nedopřejete-li si žádný čas na hru, nebudete mít nakonec nic, co byste mohli nabídnout druhým. Nedokážete-li sami sobě poskytnout plnohodnotný čas na zábavu, začne vám jednou vadit i čas, který musíte věnovat svému šéfovi, a nakonec třeba i své rodině. Zkrátka a dobře: buďto si hned začněte hrát, nebo se připravte na to, že za svou ignoranci jednou draze zaplatíte. 
 
Mějte ale na paměti, že hrou je zde míněno víc, než občasné prožití několika bezstarostných chvilek - musí jít o souvislý čas věnovaný výhradně hraní. Musíte uniknout od práce, utéci od myšlenek na vážnost života. Existuje bezpočet různých způsobů, jak do našeho života znovu vrátit hravost. Místo toho, abyste ráno ze všeho nejdřív zjišťovali aktuální stav na burze, si přečtěte třeba komiks. Podívejte se na nějaký oddechový film, kupte si něco legračního na sebe. Začněte nosit pestrobarevné vázanky. Jste-li v životě či v zaměstnání nuceni respektovat konzervativní pravidla, vezměte si alespoň nějaké legrační spodní prádlo. Učte se přijímat různá pozvání, buďte spontánnější. Udělejte občas něco bláznivého. 
 
Hrou se může stát prakticky cokoli, ale pozor: veškerou hru lze také zároveň obrátit v práci. Chodíte-li na procházky, protože vám to přináší potěšení, jedná se o hru. Věnujete-li se každý den chůzi, protože jste ji zařadili jako povinnou složku do svého cvičebního programu, o žádnou hru už nejde. 
Hráli jste někdy nějakou společenskou hru s člověkem, který ji bral příliš vážně? Není to vůbec žádná zábava. A stejné je to se životem, když jej prožíváme vážněji, než je zdrávo."


* * *

- z knihy Lekce života, Elizabeth Kübler-Ross a David Kessler

http://andelskydenik.blogspot.cz/

—————

Zpět