Temná stránka je branou k opravdové svobodě

26.01.2013 23:40

Řada lidí se bojí čelit stínům a přivítat svou temnotu, ale právě v této opravdové temnotě najdete štěstí a naplnění, po jakém jste toužili. Když si dopřejete čas k objevení celého svého já, otevřete si dveře k pravému osvícení. Jednou z největších pastí Věku informací je syndrom „To znám”. Vědění nám často zabraňuje v získávání zkušenosti srdcem. Práce se stínem není intelektuální; je to cesta od hlavy k srdci. Řada z nás se na cestě k sebezlepšení přesvědčí, že už dokončila ten proces, ale není ochotná vidět pravdu o sobě sama. Spousta nás touží spatřit světlo a žít v kráse svého nejvyššího já, ale pokoušíme se to udělat, aniž bychom v sobě všechno spojili. Nemůžeme plně zažít zkušenost světla, když neznáme tmu. Temná stránka je branou k opravdové svobodě. Každý z nás musí být ochotný postupně objevovat a vystavovat tuto stránku sebe sama. Ať se vám to líbí nebo ne, každá lidská bytost má svůj stín. Jestli ho nevidíte, prostě požádejte někoho ze své rodiny nebo ze svých spolupracovníků, ukážou vám jej. Myslíme si, že naše masky dokážou skrýt naše vnitřní já, ale ať už odmítáme si o sobě přiznat cokoliv, najde si to cestu, jak zvednout hlavu a dát o sobě vědět, když to nejméně očekáváme.

Když jsem byla mladší, má vnější skořápka byla tvrdá, neukázněná a necitelná. Říkala jsem „To všechno mám,” a skrývala tak své city před nepřiměřeností a získávala iluzi, že jsem v pořádku. Když jsem začala svůj krunýř odsekávat, kousek po kousku, začala se objevovat má zářící podstata. Ale teprve když jsem dokázala rozpoznat ty aspekty, z nichž byl tvořen můj krunýř, jako úkryt pro mé skryté emoce, teprve pak jsem dokázala pohlédnout za svůj tvrdý zevnějšek. Jakmile jsem ale viděla trhlinami dovnitř, byla jsem schopná zbavit se svého krunýře. A když jsem ocenila a uznala tu tvrdou skořápku za to, že mne chránila, můj život byl změněn. Váš vnitřní krunýř jste vy, čelící světu. Skrývá charakteristiky, které tvoří váš stín. Naše stíny jsou tak dobře ukryty, že často ukazujeme světu jednu tvář, když je v nás ve skutečnosti její pravý opak. Někteří lidé nosí pokrývku tvrdosti, která kryje jejich citlivost, nebo masku smíchu, aby zakryli svůj smutek. Lidé, kteří všechno vědí, obvykle zakrývají pocit hlouposti, zatímco ti, kteří se chovají arogantně, se snaží zakrýt svou nejistotu. Chladní lidé zakrývají vnitřní citlivost a usmívající se obličej vzteklou duši. Musíme se dívat za své společenské masky, abychom objevili svá autentická já. Jsme mistři převleků, klamající ostatní, ale i sami sebe. Právě ty lži, které vykládáme sami sobě, musíme rozšifrovat. Když nejsme úplně spokojení, šťastní, zdraví nebo neplníme své sny, víme, že nám tyto lži stojí v cestě. Tak rozeznáme svůj stín.

Všichni máme schopnost dát sami sobě všechno, co potřebujeme k tomu, abychom byli celí a šťastní. Když se znovu spojíme s celou svou bytostí, je už prostě nemožné cítit se osamělý, odtržený či vynechaný. Potřebujeme najít vesmír v nás a naučit se, jak jej milovat, ctít a uznávat. Pak můžeme přijmout i velikost sebe sama. Když objevíme kouzlo světa v nás, zůstaneme před sebou stát v uctivém ohromení. S touto úctou přijde i mír, uspokojení a vděčnost za naši lidskost. Každá jednotlivá vnitřní osobnost má pro vás svůj dar. Každý váš aspekt, ať už se vám líbí či ne, může vašemu životu prospět. Když si budete myslet, že je to jen tma, budete klamat sami sebe. Světlo je v každé části nás a v každé části světa. Když naše dary nepřijmeme, zavrhujeme nádherné roviny života. Naše duše touží poučit se z těchto cenných lekcí. Musíme přestat soudit cesty svých duší a věřit v naši lidskost a neustálou dobrotu. Staré přísloví říká: „Všechny věci musí růst, nebo zemřou.” Naším nejvyšším cílem je poučit se a růst ze svých zkušeností a pak jít dál. Jakmile získáme výhody ze svých vlastností, budeme volní a budeme si moci vybrat jakékoli zkušenosti, po nichž toužíme.

 

Když se dostanete k poznání svého celého já, už nebudete potřebovat krunýř, aby vás chránil. Přirozeně dovolíte své masce spadnout, odhalit světu vaše pravé já. Nebudete už muset předstírat, že jste víc či míň než někdo jiný. Kdokoliv na světě se může stát vám rovným. Naše krunýře jsou tvořeny z našeho ideálu ega. Ego je „Já”, skryté před ostatními.

 

Duše spojuje „já” a ostatní v jedno. Když nastane tato jednota mezi já a duší, stáváme se vyrovnanými se sebou i se světem. Řada lidí nejde dost daleko v odhalování svého stiu protože nechtějí být upřímní sami k sobě. Ego se nechce vzdát kontroly. Ve chvíli, kdy poznáte všechny aspekty sebe sama, dobré i špatné, začne ego pociťovat ztrátu moci. 
V Tibetské knize o životě a smrti (The Tibetan Book of Living and Dying) vysvětluje Sogjal Rinpočhe: Ego je naše falešná a nevědomě pojímaná identita – je vlastně nedostatkem opravdové znalosti toho, čím opravdu jsme, společně se svým výsledkem: zhoubným lpěním za každou cenu na záplatovaném a posunutém obrazu nás samých, nevyhnutelně šarlatánském chameleónovi, který se neustále proměňuje a proměňovat musí, aby udržel naživu fikci své existence. Když zahajujete proces odkrývání svých stínů a vnitřní hlas na vás začne křičet, abyste okamžitě přestali, vězte, že to jen vaše ego se bojí své smrti. Dejte si povolení odkrýt své pravé já. Vyzvěte tu osobu, o níž si myslíte, že jste, k odhalení osoby, kterou jste schopni se stát.
 
Debbie Fordová – Temná stránka hledačů světla
http://vedomie.wordpress.com

—————

Zpět