SÍLA SLOVA

13.02.2016 11:57

Za našimi slovy stojí energie, která je formuje a vysílá do prostoru.
Většina z nás se záměrem stát se svobodným, láskyplným člověkem, který nejenom věří, ale VÍ, už pochopila, že my jsme tvůrci svého osudu a naše slova vědomě, či nevědomě vyřčená k tomu přispívají svým dílem.
Denně každý z nás chrlí do éteru nekonečně slov, aniž by se zamyslel nad tím, jakou energii skrze ně šíří.
Co a koho svými slovy podporuje, co jimi tvoří. 
Je těžké o těchto pravdách psát, protože ta běžná slova na to mnohdy ani nestačí. 
Proč se o to tedy pokouším?
Protože ve stavech komické jasnosti a to je čím dál častěji, mám jediné přání. Moje duše cítí jedinou upřímnou touhu, nezištně to sdílet pro radost ze sdíleného. Podělit se o poznanou pravdu s ostatními, říci všem, že to mají v sobě a že všichni si to můžeme osvojit a ze srdce i skrze slova tvořit lepší svět. 
Že všechny potřebné nástroje pro spokojený a šťastný život máme k dispozici v sobě samých, napojených na své božství a slova jsou velmi mocným prostředkem – nástrojem pro manifestaci – realizaci.
Ve stavu rozšířeného vědomí, kosmické lásky, je vnímání člověka mnohem komplexnější, než při běžném, nevědomém, egem omezeném vnímání.
Mít osobnost, být jí, je tady na životě v husté hmotě to jedinečné.
Že každý je svůj, každý je originál a může se projevovat svým jedinečným způsobem.
Ale bez propojení s božím, kosmickým vědomím, je působení osobnosti – ega velmi omezené a především nevědomé.
Vůbec si neuvědomujeme, kolik škody můžeme natropit obyčejným mluvením. Kolik zbytečných, energeticky bezcenných a často i destruktivně působících slov denně vypustíme z úst. 
A přitom síla slova je obrovská, tak veliká, že vyřčené kletby, nebo naopak požehnání, přetrvávají věky!
Pomocí slova – zvuku, vyjadřujeme svůj záměr – myšlenku přivádíme do hmoty. 
Pomocí slov můžeme vyjádřit moudrost Ducha v plném propojení s ním.
Slovem tvoříme.
Slovem tedy můžeme hladit, povzbuzovat, těšit, vysvětlovat, pomáhat a tak tvořit kolem sebe vytoužený ráj. Ve stavech rozšířeného vědomí v napojení na zdroj vnímáme vždy velkou zodpovědnost a potřebu používat svoje slova vědomě a moudře.
Skutky pravé lásky slova ani nepotřebují, ty můžeme konat tiše a beze slov, ale hodně lidí ještě touží slyšet a potěší je, slyší li něco povzbudivého, hřejivého, povznášejícího a touží slyšet hlas svého srdce.
Ale v nekonečné záplavě, ve všudypřítomném moři zbytečných, mrtvých, silou Lásky neoživených slov a nevědomého tlachání a zraňující kritiky, co tolik miluje ego, hlas srdce lehce přeslechneme.Dokonce ho spíš s velkým přispěním ega nepřetržitě umlčujeme.
Přitom slovem můžeme pro druhého tolik prospěšného vykonat! Když tomu porozumíme. 
Nemusíme slovem jen ubližovat a posuzovat, jak jsme už věky zvyklí.
V každém z nás je ta Jiskra – prvotní zvuk oděný tělem. Boží dar, darovaný každému z nás.
Každý máme svůj jedinečný, překrásný tón ve svém nitru a ten zní spolu s ostatními jako nádherná symfonie, když se naučíme opět naslouchat srdcem, jeden druhému…
Odhalit v sobě, zesílit a vzájemnou láskou podpořit a rozezvučet tento jedinečný tón každé duše je moc důležité a žádoucí.
A můžeme k tomu přispět i vědomě a moudře volenými slovy.
Přestaňme hloupě a bezcenně slovíčkařit, přestaňme plýtvat vzácnou energií, kterou slova mají nést a slovem tvořme – „slovařme“, neslovíčkařme.
Přestaňme nevhodnými, nízkoenergetickými slovy mařit jejich tvůrčí moc vytvořit na zemi ráj pro všechny. 
Pokud jsme ti, co pochopili, veďme pomocí slov i druhé do bezpečí, do jejich vlastního srdce.
Slovem uhlazujme a urovnávejme a sjednocujme všechny nesrovnalosti, vědomě a moudře vládněme slovem, pro dobro všech.
Až se naučíme v každém okamžiku i slovem tvořit lásku, krásu, radost a štěstí všude kolem, projeví se to konečně i ve skutcích.

Ze srdce Drahomila a Drahomil

—————

Zpět