Pravé lidství

19.04.2012 19:20

 

 

 
 
Kde je v lidech světlo, tam z nich také vyzařuje.
 
Kdyby se lidé v dospělosti stávali tím, po čem touží jako děti , bylo by vše a našich životech zcela jiné.
"Buďte jako děti! " o tom hlásal už samotný Ježíš. A dobře věděl proč.
Celá naše budoucnost leží v tom, aby se každý ve svých daných poměrech snažil prokazovat lidem pravé lidství.
Kdo se odhodlá být lidský, rozhodne se konat pravé dobro, nesmí očekávat, že mu lidé budou odklízet kameny z cesty, nýbrž musí být připraven, že mu jich naopak hodně navalí.
Jen opravdové konání dobra, opravdové nabídnutí pomoci v těch nejobyčejnějších situacích má tu pravou hodnotu.
Malé skutky ale v Pravdě - ty se počítají! Ne nesmyslné hraní si na dobro a pomoc.
Jen pravá síla ducha, která je naplněna bezpodmínečnou láskou, která nese symboliku odvahy odhodlání, vyjití z davu, ustátí si vlastní cesty, vlastních rozhodnutí.
Konat to, co cítím a podle toho co cítím.
Ne to co se ode mě očekává, nebo to, podle čeho mě druzí budou oceňovat. To jsou pak totiž skutky Ega a ne skutky lásky!
Každý člověk, kterého v životě potkáme má svou hodnotu a cenu a má pro nás svůj význam.
Otevřete oči a hledejte.
Otevřete oči a pozorujte, co se kolem Vás děje a kde je potřeba opravdově podat pomocnou ruku a kde je potřeba nějak s něčím pomoci a přispět tak sami za sebe ale ke společnému dílu. Buďte připraveni i na zklamání. Ukažte se lidem jako člověk.
Mezi lidmi je mnoho chladu, nezájmu, strachu, protože nemáme dost odvahy! Jak často než pomůžeme, koukáme kolem sebe - Co na to řeknou ostatní? Dávejme se tak srdečně, jak srdeční vskutku jsme, jaký je náš čistý úmysl!
Jen ten, kdo dává sebe opravdově, kdo nabízí sebe službě bez očekávání, uznání, pochvaly, ocenění, jen ten dává čistě.
Jen ten, kdo koná bezpodmínečnou láskou, upřímností a mnohdy v tichosti, jen ten dává opravdové hodnoty a pomoci.
Jen ten, který v pokoře slouží dobru a světlu je poslem, je na pravém místě!
S tím však mnohdy souvisí také převzetí vlastní zodpovědnosti za konané skutky a to se mnozí stále ještě bojí. S tím souvisí také mnohdy odvaha ukázat, zda opravdu jsem připraven kdykoliv pomoci, kdekoliv a komukoliv, pokud jsem také požádán o pomoc.
 
Mnohdy se také sami sebe ptáme, " kde je pro mě znamení zda konám správně?"
V důsledku to znamená, že když kráčíme správnou cestou, tak se i přes nepřízeň osudu smíme probouzet do nového dne vždy o něco vnitřně vyrovnanější, upřímnější i míruplnější k nedostatkům jiných lidí. Být láskyplný, soucitný, milující.
Když kráčíme správně, máme pocit, že každým vstupem do nového dne odpadla z našeho nejhlubšího nitra další tíživá skála, která nás dusila pod svým tlakem a bránila nám volně a zhluboka se nadechnout a těšit se z krásy svěžího, ničím nedotčeného dne.
Je třeba probudit se v poznání, že pro skutečné vnitřní štěstí člověka, jeho vnitřní povznesení a očištění, je nutné, aby se na svých životních cestách nikdy nenechal zaplést do pocitů viny, zatrpklosti, či niterné útočnosti vůči jinému člověku. Nehodnotit, neposuzovat, milovat a žít.
Prožívat s láskou každý okamžik života jako by byl poslední.
Být vědomý vývoje vesmíru a toho že vesmír i život je neustále v pohybu a s tím souvisí, že to, co je nám ukazováno a předkládáno, kde se máme co naučit nám bude stejně opět vráceno a znovu postaveno do cesty. Pokud tedy vše co nejdříve uchopíme a zvládneme, pak sami i sobě vlastní cestu čistíme.
Kdo nepřeje druhému opravdové dobro, nebude mít dobro sám.
Kdo v pravou chvíli nepodá pomocnou ruku podle potřeby z lidství, nebude podána ruka ani jemu.
Kdo nad druhé se povyšuje, sám bude jednou ponížen.
Kdo koná proti Boží vůli a vesmírným zákonům , sám půjde cestou mylnou.
S láskou čistě opravdově milovat odpouštět a žít plnohodnotně dar života!
To je pravé poznání, které vede k pravým hodnotám jako pokora, lidskost, pomoc.
A o tom učil a předával tato poznání svým učením i samotný Mistr Ježíš.
Kolik jeho známých výroků často slyšíme, ale žijeme podle nich opravdově?
 
"Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!" Toto jsou slova, která vyslovil Kristus nad lidstvem, když v poznání nevýslovné lidské nenávisti zmučený umíral na kříži.
Uvažujme o nich nezaujatě, klidně. Najděme si k tomu čas.
To je pravá ukázka LIDSTVÍ A LÁSKY!
JEHO UČENÍ A ODKAZ PO VĚKY VĚKŮ SE NESOU VESMÍREM.
 
Je potřeba je konečně v Pravdě a lásce začít žít!
Jen tak se vrátí klid a mír do našich duší,
Jen tak zaplane pochodeň světla a lásky v každém z nás,
Jen tak uslyšíme hlas své duše
A ucítíme sílu lásky v srdcích,
Jen tak uděláme ty pravé a potřebné změny v sobě
a pak v celém Vesmíru pro dobro nás všech i Planety Země!
Je potřeba žít, prožívat, radovat se,
Milovat, tvořit a sdílelet vlnu lásky věčné v nekonečném vesmíru!
 
S láskou v úctě a Pravdě Ivana Batová 2012
www.duhovenebe.blog.cz

—————

Zpět