Jeshua - Odevzdání se a kontrola

03.02.2013 17:02

 

Odevzdání se a kontrola

Hledání a následování naší vášně v životě

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

Drazí přátelé,

Promlouvám k vám ze srdce Kristovského vědomí. Jsem Jeshua, ale nejsem pouze určitou osobností, která žila na Zemi před dvěma tisíci lety. Zde prezentuji více než to. Představuji Kristovskou energii, která žije a vibruje v srdcích vás všech. Ten, který k vám nyní promlouvá, tak také představuje vaši vlastní energii a vibraci; je to vaše vlastní upřímná touha, jež se proměňuje v místnosti, kde sedíme ve slova.

To, že tu spolu takto jsme, není jen o sdělení přednášky… je to shromáždění a oslava Nové Éry. Zdá se, že probuzení nového vědomí je daleko. Ve světě se zdá být příliš disharmonie a konfliktu a stejně tak uvnitř vás samých. Probouzení ale již začalo. Na Zemi se právě rodí nová dimenze vědomí a po dlouhé fázi příprav bude postupně získávat oporu a šířit vlnu osvícení napříč Zemí. Vy všichni jste součástí této vlny čerstvého probuzení vědomí, která nyní zaplavuje Zemi. V mnoha smyslech jste touto vlnou energie.

„Odevzdání a kontrola“ je během tohoto průběhu spirituálního probuzení velké téma, jak na individuální, tak na kolektivní úrovni. Na politické úrovni se často světoví vůdci sami musí konfrontovat s tímto tématem. Je stále velmi těžké být v politice a činit rozhodnutí ze srdce. Zdá se, že politika na to ještě není připravena. Nicméně odevzdání se moudrosti srdce je právě teď jedinou cestou z velkých konfliktů na Zemi, je to jediná šance pro mírové řešení těchto konfliktů.

Základem pro světový mír je všeobecný smysl spojení a jednoty, který je možný mezi lidmi různých ras, náboženství či kultur. Vzájemné uznání jako lidských bytostí navzdory vnějším rozdílnostem mezi světovou populací roste a je povzbuzováno vaší moderní informační technologií, která významně zmenšuje vzdálenost v čase a prostoru. Zároveň je růst k vzájemnému pochopení ohrožován starými, na strachu založenými pojmy „my“ a „oni“. Přemýšlení ve smyslu dobrého a zlého, správného a špatného, „my“ a „oni“, udržuje prastará nepřátelství a stimuluje velmi mnoho emocionálního nepokoje. Tyto rozvracečské názory jsou stále používány politiky k udržení své moci.

Nicméně to, co nakonec určuje realitu politické úrovně, jste vy, jednotlivci. Politika odráží vědomí společné většiny jednotlivců. Právě díky společnému uvědomění mnoha nezávislých jednotlivců se probouzí nová úroveň vědomí. Spíše, než bych se nyní zabýval politickou rovinou, rád bych hovořil o rovině individuální, na které vy všichni pracujete, abyste sjednotili energii srdce ve svých životech, ve kterých se zabýváte záležitostí odevzdání a kontroly.

Mezitím vás žádám, abyste jednoduše pocítili energii odevzdání, jež je dnes tady shromážděna a vytéká z vašich srdcí. Vy všichni silně toužíte po pocitu osvobození a věříte, že základem je odevzdání, propuštění. Ale často ještě nevíte, jak začlenit tuto energii do svého dne, do svých každodenních životů.

Co je zdrojem kontroly v životě? Kontrolou myslím používání moci nad životem, nutit ho, aby plynul podle vašich tužeb, které vnímáte jako dobré a oprávněné. Proč chcete rozšířit kontrolu nad svým životem a ustavičně tak žít v napětí a úzkosti? Zdrojem kontroly je strach. Strach je hluboko zakořeněný ve struktuře vašeho života: ve vaší výchově, vzdělání a společnosti. Kontrolní mechanismy jsou přítomny všude a máte je naučeny jako dobré zvyky. Zřejmě jste rozumná, racionální bytost, když chcete mít kontrolu nad svým životem a v souladu s ní ho organizovat.

Odevzdání a nepředvídatelnost ve vás vzbuzuje pocit strachu. Odevzdání spojujete se vzdáváním se, s tím, když nevíte, co dělat a jste přemoženi emocionálním zmatkem či krizemi. Tohle je nicméně velmi omezující představa odevzdání. Je to představa zrozená ze strachu, z vědomí založeného na egu. Existuje mnohem pozitivnější pojetí odevzdání, to, které poukazuje na životní styl, na způsob bytí, ve kterém žijete svůj život v důvěře bez potřeby jeho kontroly, moci či manipulování.

Ego vyžaduje kontrolu, protože je vystrašené. Ego se ztotožňuje s představami, které nepocházejí z duše, ale které krmíte z vnějšího světa. Ego neustále běhá kolem, aby si zachovalo svoji tvář úspěšného podnikatele, starostlivé ženy v domácnosti či schopného terapeuta. Chce tento obrázek udržet, aby mělo kontrolu nad tím, co si o vás myslí druzí. Nicméně existují chvíle, ve kterých ego selhává a prohrává. Může to být případ, když jste přepracovaní, nemocní nebo se vám rozpadne vztah. Ego považuje takové krize, které vás někdy nutí opustit a vzdát se, za smrtelné údery.

Ego tak spojuje odevzdání s krizí. Ego žije v ustavičném střídání kontroly a krize. Často jste ve chvílích skutečné krize v životě vyzýváni k tomu, abyste se podívali na skrytý poklad uvnitř. Existuje vždy pozitivní prvek ukrytý v krizi, který vás láká k tomu, abyste se dostali blíž ke svému srdci. Takto vás život přibližuje k sobě sama, ke svému vnitřnímu vědění a moudrosti dokonce, i když žijete pod diktátem ega. Proto budou ve vašem životě vždy situace, které vás vyzvou dříve či později k odevzdání se. Život vám vždy nabízí možnosti, abyste si zvolili odevzdání jako svůj životní styl.

Znáte to. Vy všichni znáte tyto chvíle odevzdání po krizi, drahocenné chvíle jasnosti a uvědomění, ve kterých si uvědomujete, že jste neseni proudem neviditelného božského dechu. Uvědomujete si, že tento božský proud života pro vás chce to nejlepší a že se na něj můžete spolehnout, i když vám nutně nepřináší to, co očekáváte. To, po čem všichni toužíte je žít v souladu s vyšším vědomím trvaleji; včlenit tento způsob bytí do svého každodenního života, bez toho aniž byste do něj museli být tlačeni hlubokými krizemi a zoufalstvím. Vy všichni toužíte po odevzdání jako stylu života.

Vy všichni jste vyčerpaní válečníci. Prošli jste dlouhou cestu. Někdy se cítíte uvnitř velmi staří a vyčerpaní, ale je lepší říci, že jste velmi unavení ze starého… Pátráte po způsobu bytí, které je snadné – inspirující, a přesto lehké a uvolněné. Klíč je v tom, že ve svých vztazích, práci či dalších cílech nevyčerpáte, než vás donutí havárie či krize vzdát to. Udělejte jeden krok dál či raději jeden krok zpět a zaměřte se na životní styl, který je vždy vyznačován propouštěním, vírou a odevzdáním se. Odevzdání znamená: nebojovat, nevzdorovat, ale jít s proudem života a věřit, že život vám nabídne přesně to, co potřebujete. Věřte, že jsou vaše potřeby známy a budou splněny. Přijměte, co máte ve svém životě právě teď a buďte při tom přítomni. Rád bych hovořil o tomto způsobu života, neboť vaše touha po něm je hluboká a upřímná. Je to spirituální touha, která přichází z vaší duše, z božského proudu uvnitř vás.

Bloky na cestě odevzdání: tři falešní bohové

Na jedné straně toužíte shodit své masky a žít otevřeně v souladu s původním plánem své duše. Toužíte po opravdovosti, upřímnosti, lásce a spojení. Na druhé straně je pro vás velmi těžkou věcí tyto masky shodit. Byli jste vychováni s přesvědčeními a strukturami, které se ve vaší duše zakořenily, a které vám zabraňují spojit se se svou vlastní duší. Zvláště bych se rád zaměřil na tři modly či „falešné bohy“, ke kterým se často obracíte pro vedení, ale které vás ve skutečnosti odvádí z centra, z rovnováhy, která je potřebná k tomu, abyste mohli žít v odevzdání se tomu, kým skutečně jste.

První modla: Bůh jako autorita nad vámi

Prvním falešným bohem je Bůh sám, který znamená Boha pojatého jako Pána a Mistra stvoření. Tento typ Boha je lidskou konstrukcí, obraz Boha, který hluboce ovlivnil vaši kulturu.

Mnoho z vás si myslí, že jste tento tradiční obraz Boha propustili. Říkáte, že již více nevěříte v Boha, který soudí a trestá, který stojí vysoko nad vámi a drží záznamy vašich úspěchů a pádů jako školní učitel. Říkáte, že věříte v Boha Lásky, který vždy odpouští a který vás ochraňuje a podporuje. Nicméně ve strnulém neláskyplném způsobu, v jakém často jednáte se sebou samými, je tento Bůh stále velmi živý! Neříkáte si snad často, jak jste zklamali, že nejste dobří, že byste měli postupovat dále, ať už na poli vztahů, práce nebo na poli spirituálním? Mučíte se myšlenkami jako: nežiju dle očekávání Boha, zklamávám své spirituální průvodce nebo vyšší Já, selhal/a jsem ve svém poslání, nepřispívám světu ničím smysluplným.

Mnozí z vás věří, tak říkajíc v potají, že existuje vyšší řád, na který byste měli odpovědět či ho poslouchat. Ať už je to „poslání duše“ či „životní cesta“, která byla před vás položena, či spirituální průvodce, který vám říká, co dělat nebo kam jít… ve všech těchto případech věříte v existenci vyšší autority, ve spirituální úroveň, která je nad vámi a kterou byste měli raději poslouchat. Jakmile však věříte v autoritu mimo vás, která je schopna nabídnout vám vedení v tom, co byste měli ve svém životě dělat, jsme zpět u tradičního Boha. Podle tohoto obrazu existuje úroveň pravdy, ve které jsou věci pevné a určené a jediné, co můžete udělat je žít nebo nežít v souladu s tímto obrazem. To je falešný obraz.

Zajisté, že když se narodíte, jsou ve vaší duši záměry pro život, který přichází. Dalo by se je nazvat jako vyšší úmysly pro život, ale nejsou stanovené ničím vnějším. Jste to vy sami, kdo si je zvolil a zrodily se z vaší vlastní touhy a přání. Věci ve vašem životě, které jsou „předurčené“ – ve smyslu, že se velmi pravděpodobně stanou, protože nic není zcela dané – jste si vytvořili a zvolili vy sami. Můžete se kdykoli spojit s vaším životním záměrem či vyšší inspirací tak, že budete naslouchat svým pocitům, hlasu svého srdce, svým nejhlubším tužbám. Rád bych vám sdělil, abyste příliš nenaslouchali napjatým duchovním doktrínám o tom, jak byste měli žít. Poslouchejte hlavně takzvané nižší části vás samých: mocné emoce, které se projevují ve vašem každodenním životě. Skrze tyto emoce se vás snaží oslovit duše, aby vám něco pověděla.

Když byste rádi věděli, co vám chce duše říct právě nyní, podívejte se na své emoce, které se často ve vašem životě vrací a nejvíc vás pohlcují. Podívejte se na ně milým, ale upřímným způsobem. Neobviňujete za své emoce druhé, nevěnujte pozornost vnějším příčinám; podívejte se na ně jako na výsledek svých voleb. Například, když jste často rozhněvaní a mrzutí, odkud to pochází? Je zde něco, co vám chybí? Skrýváte často své skutečné pocity a je pro vás těžké jasně stanovit své hranice? Často k vám skrze hněv doléhá opravdové poselství: touha být tím, kým jste, ukázat svou původní energii duše světu. Když poznáte touhu své duše prostřednictvím hněvu, vidíte svéandělské Já, které září skrze vaše vnitřní dítě.

Anděl uvnitř vás je „vyšší Já“, které se chce spojit s fyzickou realitou, inkarnovat se a zářit své světlo na realitu Země. Je to vaše vědoucí část. Vaše vnitřní dítě je životní vášeň sama: je to touha, emoce a kreativita. Je to prožívající část. Dětská část ve vás je vaše „nižší Já“. Vnitřní dítě je zdrojem radosti a kreativity, pokud žije v harmonii s andělem uvnitř. Pakliže se odtrhne od andělského objetí a zmítá se, je zdrojem zdivočelých emocí. Hněv se obrátí v nenávist a pomstu. Strach se zvrhne v obranu, neurózu a frustraci. Smutek se zhorší v depresi a zahořklost. Původní emoce jsou ukazateli… zprávami od prožívající části vás samých. Je to dítě, které skrze tyto emoce natahuje ruce k vaší andělské části. Emoce vyjadřují čistou, ne-vědomou zkušenost. Jsou vyjádřením nepochopení. Právě ve spojení s andělem je možné seznámit se emocemi jako s ukazateli a pochopit. Jako takové se emoce stanou nástroji pro transformaci a prozkoumání: „nižší Já“ obohacuje a naplňuje vyšší Já tím, že poskytuje poznávající části pociťovaný obsah. Anděl ve vás obživne a zakouší hlubokou radost, pakliže je mu dovoleno osvítit dítě. Když vyšší Já září tímto způsobem, vaše emocionální tělo se uklidní a získá rovnováhu. Plody společného proudění anděla a dítěte znamenají intuitivní, vnitřní poznání, které může naplnit váš život světlem a lehkostí.

Vyšší a nižší principy uvnitř vás, anděl a dítě, jsou organickým, smysluplným celkem. Pojmy „vyšší“ a „nižší“ tudíž nejsou zcela správné. Je to o společné radostné hře „vědění“ a „prožívání“. Je to souhra, která vede ke skutečné, ztělesněné (jako opaku teoretické) moudrosti.

K tomu, abyste právě v této chvíli nalezli ve vašem životě vedení, uděláte nejlépe, když oslovíte své vnitřní dítě. Když mu dáte pozornost, kterou potřebuje, zahrnete ho svým vyšším vědomím, dotekem anděla. K ilustraci se pojďme vrátit k příkladu výše, ve kterém jsem mluvil o hněvu a podráždění. Jakmile se spojíte se svou emocí a představíte si ji jako dítě, můžete pozvat dítě, aby k vám přišlo. Můžete se ho zeptat, proč je rozrušené a co od vás potřebuje k tomu, aby se vyléčilo. Dovolte dítěti, aby vám odpovědělo a zcela jasně se vyjádřilo. Přestavte si, jak s vámi mluví živým způsobem se zřetelným výrazem ve tváři a s jasnou řečí těla. Možná vám dá specifické odpovědi jako „Chci, abys skončil v práci!“ nebo „Chci začít chodit na hodiny tance“, nebo bude obecnější jako „Potřebuji si hrát a víc relaxovat“ nebo „Nemůžu být pořád milé, víš!“ Vezměte tuto odpověď vážně a žijte v jejím souladu, jak je to jen možné. Možná nebudete moci okamžitě dělat věci, které si vaše dítě přeje. Můžete však začít málem a krůček po krůčku začít realizovat své touhy.

Když obejmete rozhněvané, vyděšené či smutné dítě uvnitř s láskou a přijetím, je zasažené vaší andělskou stránkou a výsledkem je, že s vámi mluví vaše duše. Začněte s pocity, najděte skutečnou touhu za těmito pocity a nalezněte způsob, jak je krůček po krůčku realizovat.

V tomto znázornění jsem vykreslil anděla a dítě uvnitř, neexistuje žádný prostor pro postavu autoritativního Boha. „Vyšší“ a „nižší“ se vzájemně doplňuje v otevřeném, dynamickém vyvíjejícím se vztahu. Anděl dítěti nic nediktuje, ani dítě nemá nad andělem moc. Právě díky jejich souhře odhalíte, co je pro vás v daný moment dobré.

Své životní cíle naleznete prostřednictvím tohoto intimního spojení mezi andělem a dítětem. V tomto spojení objevíte, co vás skutečně posune. Žádná autorita mimo vás nemůže nahradit toto spojení či ho vytvořit. Učitel může pouze poukázat na tuto posvátnou oblast uvnitř, kde můžete umožnit dítěti uvnitř, aby bylo ochraňováno a inspirováno andělem ve vás. V této oblasti zjistíte, kdo jste a jaké jsou vaše vášně. Obecná vodítka o tom, jak žít spirituální život nejsou vždy přiměřené či všeobecné povahy. Pravda je beztvará. Každé stvoření má svoji vlastní formu, svůj vlastní způsob žití Pravdy. To je zázrak vaší jedinečné podstaty duše. Skuteční spirituální učitelé neučí co dělat a nedělat jako například „nejíst maso“ či „meditovat dvě hodiny denně“. Opravdový učitel ví, že je to vše o nalezení své vlastní pravdy a o hluboké komunikaci se sebou samým. Učitelé mohou naznačit, co pomohlo jim na jejich cestě, ale nebudou to obracet v pravidlo či dogma.

Když se podíváte na způsob, jak byl Bůh zobrazován ve většině vašich náboženských tradic, je to přesně to, co se v nich odehrálo. Většina z nich jsou tradicemi strachu a zneužití moci. Potřeba jasně nastolit pravidla a dogma a tendence k hierarchickým organizacím vždy značí, že je ve hře strach a moc. Stejná věc se však také děje ve spiritualitě nového věku. Vezměte například mnoho proroctví a spekulativních teorií, které v současnosti kolují. Když s nimi souhlasíte, bez toho aniž byste brali ohled na své vlastní základní pocity, můžete znejistět a začít pochybovat „dělám věci správně?“, „co, když zmeškám loď (kosmickou loď…) v roce 2012?“ nebo „je můj stav čaker natolik čistý, abych mohl/a vstoupit do páté dimenze?“ Tenhle typ otázek skutečně nepomáhá vašemu vnitřnímu růstu. Žádám vás: otočte se sami k sobě. Nesoustřeďujte se na pohyb planet a hvězd, na klimatické změny či hodnocení „vystoupajícího mistra“, abyste určovali svoji úroveň seberealizace. Vy jste středem svého vesmíru, měřítkem a základním kamenem svého světa. Neexistuje žádný Bůh mimo vás, který ví líp nebo který vám určuje věci. Nejen proto, že Bůh, kterého jste dříve projektovali mimo vás, přebývá ve vás, ale tento Bůh také není vševědoucí. Božský princip ve vás a ve všech stvořeních je hravou silou, která se vyvíjí a roste otevřeným a nepředvídatelným způsobem.

V tomto pojetí má „nižší“ nepochybný důvod pro existenci: je to palivo pro růst a naplnění. Světlo a tma mají hrát svoji vlastní roli a tím, že přijmete obojí, dosáhnete osvícení. Dosahování světla jednostranným způsobem, ignorování či bojování s temnotou, po kterém některé spirituální skupiny touží, vytváří nerovnováhu a rafinovaný odpor (a pohrdání) k životu na Zemi.

Dělat věci špatně, dělat chyby je naprosto v pořádku a může vám to přinést větší růst než, když se pokoušíte chybám vyhnout. Ve „špatných věcech“ dřímá semínko světla. Pouze když zakusíte to špatné z hloubky, můžete prožít dobré jako krásné, čisté a pravdivé. Nemůžete se učit „zvenčí“. Vy, Bůh uvnitř vás, se ponořil do hloubky (do materiální reality), aby se naučil skrze prožitek, ne aby aplikoval vědomosti k prožitku. V tomto smyslu není mnoho věcí ne-spirituálních. Všechno zakoušení je posvátné a smysluplné. Nenechejte se řídit vnějšími pravidly, jež určují, co je pro vás zdravé, správné a spirituální. Základní kámen je vaše vlastní srdce: pokud cítíte něco jako správné, pak je to v pořádku. Vše ostatní nechejte být.

Druhá modla: společenské standardy a ideály

Dalším falešným idolem, který vás odvádí od vaší původní energie duše je „společnost“: standardy a hodnoty, které řídí váš společenský svět a jsou vám předávány výchovou, vzděláním a pracovním prostředím. Mnoho společenských ideálů je zakořeněno ve strachu, v potřebě kontroly a v uspořádání života, který se tak stává úhledně uspořádaným hřištěm. Mnoho pravidel chování není tolik inspirováno tím, co lidé skutečně cítí a zakouší, ale tím, jak to vypadá navenek.

Pokoušet se žít podle těchto vnějších měřítek na vás může vyvolat velký tlak. Myslete na strach z toho, že „nezapadáte“, nedosahujete dost, nejste dost krásní, nemáte vztah, atd. Když se budete srovnávat s nereálnými obrazy úspěchu a štěstí, vaše tvořivá energie uvízne a vy se v tomto světě už necítíte doma.

Kvůli tomu všemu, co máte a nemáte dělat, co se stalo vaší druhou kůží, se sotva odvažujete prozkoumat svoji původní tvořivost. Bojíte se učinit krok mimo vyšlapanou cestu. Ale právě tato původní energie duše, energie, která z vás chce proudit jedinečnou cestou, je na Zemi vítána! Tato část vás samých má přinést nyní na Zemi transformaci vědomí.

Spojení s vašimi tvořivými impulsy a jejich vyjádření vašim vlastním jedinečným způsobem často vyžaduje odchýlení od cílů a ideálů společnosti. Může to být ten případ, že váš přirozený rytmus zkoumání sebe sama a poté vyjádření toho, kým jste na hmotné úrovni, nezapadá do rozvrhu společnosti o tom, jak dosáhnout jistých věcí v životě. Můžete nejdřív projít dlouhým procesem hlubokého sebepoznávání, aniž byste cokoli dosahovali a vytvářeli na vnější úrovni. Zatímco se to může zdát lidem neefektivní a neúspěšné, vy můžete velmi tvrdě pracovat na vnitřní úrovni a objevovat velmi mnoho hodnotných věcí o vás samotných. Nespěchejte a objevte, kým jste, kam vás vede vaše přirozená energie a začleňte ji do svého emocionálního a fyzického bytí. Nezajímejte se o vnější úspěch. Zaměřte se na to, co cítíte jako dobré a správné pro vás, co vás uvolní a inspiruje. Když naleznete tento způsob žití a zakusíte mír a klid uvnitř, budete se mnohem snadněji dostávat do spojení s vaší původní energií duše.

V lidech je mnoho strachu z toho, co společnost diktuje a co od nich očekává. Zvláštní věcí je, že „společnost“ jako taková neexistuje. To, co máme, je mnoho lidí pohromadě, každý se svými vlastními ryzími touhami a se svými hluboce zakořeněnými strachy. Každý touží po tom, být svobodný v nejhlubším smyslu slova: jednoduše být tím, kým je bez strachu, že bude hodnocen „druhými“. A tak ještě znovu přemýšlejte, zda nevěnujete příliš pozornosti tomu, co si o vás myslí druzí. Ve skutečnosti jste pro druhé také nejhorším nepřítelem, neboť tím, že dodržujete jejich pravidla a bojíte se jejich hodnocení, uchováváte falešné modly živé a dusíte vás oba ještě víc. Stáváte se „společností“ někomu jinému.

Zvláště vy, kdo jste průkopníci Nové Éry, můžete být příkladem lidem, kteří jsou lapení ve strachu. Vy jste příkladem, když věrně stojíte sami za sebou, pozorně nasloucháte svým pocitům, žijete v jejich souladu a propouštíte vnější hodnocení. Tato hodnocení se zrodila ze strachu, nelásky a často jsou založena na starých pravidlech a kódech, jejichž skutečný původ si nikdo nepamatuje. To jsou stará měřítka, která nenesou žádná spojení s lidským srdcem a čekají, že budou transformovány zevnitř lidmi, kteří se odváží otevřít novým pohledům. Společnost čeká na vás; čeká na inspirující vzory a standardy, které pomohou lidem spojit se s jejich srdcem a s jejich skutečnými touhami. Přispíváte ke kolektivní transformaci vědomí tím, že jste příkladem lásky namísto následovníka strachu.

Dovolte si pozvat svoji hravou, dětskou část. Spojujte se se svým vnitřním dítětem často: velmi dobře ví, co chce. Často jen stěží tušíte, po čem vaše srdce skutečně touží, a cítíte se, jako byste ztratili svoji vášeň. To je proto, že nedovolíte svému vnitřnímu dítěti hrát si, více fantazírovat a snít. Když se srovnáváte s vnějšími kódy (co je vhodné pro můj věk, pohlaví, sociální pozadí) omezujete se a nedovolíte dítěti, snílkovi a vizionáři, aby vás z těchto omezení vyvedlo a spojilo vás se svým „vnitřním kódem“.

Vy všichni jste se narodili s inspirací, s tuhou projevit něco na Zemi pro sebe sama i pro druhé („společnost“). Nepřišli jste sem, abyste žili ve skleněné věži. Jste součástí kolektivního vědomí na Zemi a přišli jste sem, abyste byli vůdcem a inspirátorem změny. To vás učiní šťastné a naplněné. Tím, že se spojíte s vnitřním dítětem a znovu pocítíte to kouzlo původní vášně, iluzorní omezení a hranice budou zvednuty a vy zjistíte, že vaše cesta v životě je mnohem jednodušší a lehčí. Čím více se osvobozujete od falešných bohů, kteří vás činí malými a bázlivými, tím více žijete s pocitem svobody a odevzdání se srdci a tím více vás bude vesmír podporovat a poskytovat vám nezbytné prostředky, které vás přivedou ke splnění vaší vášně.

3. Třetí modla: litování druhých a sdílení jejich utrpení

Existuje ještě další falešná modla, kterou bych rád zmínil, a která vás možná zaměstnává ve vašem každodenním životě nejvíc. Je to litování kamarádů, sdílení břemene s vašimi drahými tím, že s nimi společně trpíte. Nyní se můžete ptát: jak to může být modla? To, o čem hovořím je vaše tendence spojit se s lidmi okolo vás tak hluboce, že jste vtaženi do jejich bolesti, jejich problémů a negativních emocí a ztrácíte spojení se svým vlastním jádrem a vnitřním klidem. Tento druh lítosti a spolu-utrpení není vaší povinností, tohle druhému nepomáhá a ze spirituálního hlediska to není správné.

Mnohé z toho, co nazýváte „vysoká citlivost“ je otevřeno energii druhým lidem tak, že stírá vaši vlastní. Vaše empatie (tj. schopnost cítit nálady a emoce druhých lidí) je v tomto případě nedostatečné vyrovnaní se s pohledem, že negativní energie v těchto osobách patří jim a ne vám. Nechápete dostatečně jasně, že tato negativita hraje důležitou roli v životě druhé osoby a že vy ji můžete osvítit svým soucitem a pochopením, ale nikomu neslouží, pokud s ní trpíte.

Pochopitelně byste rádi viděli své milované, jak vedou šťastné a naplněné životy (ať je to choť, dítě, rodič či přítel). Přejete si, aby se cítili líp a jejich problémy byly vyřešeny. Vždy pamatujte na to, že tyto problémy jsou jejich vlastními výtvory. Vztahové problémy, záležitosti peněz, zdravotní problémy, psychické poruchy… to vše odráží hluboce zakořeněné vnitřní konflikty v duši. Někde hluboko lidé chtějí tyto problémy prožít, aby si něco vyjasnili. Zdá se, že jsou oběti, zvláště když se stále dokola točí v kruzích. Ale často to znamená, že stále ještě chtějí prožít nějaký aspekt tohoto problému důkladněji a že ještě nejsou otevřeni vaší pomoci. Pokud se jim i přesto snažíte pomoci, velmi snadno začnete být vlezlí a ovládající a vyčerpáte svoje vlastní energetické zdroje. Tak se vzdáte odevzdání jako životního stylu.

Když dáváte příliš či nevhodně, mrháte svojí energií a emocionálně svazujete sami sebe s tím, komu pomáháte. To vás činí závislými na druhé osobě pro váš dobrý pocit. Vaše emocionální energie se smísí a to je jedna z hlavních příčin ztráty síly, vitality a sebe-uvědomění. Jen málo věcí může tak snadno zlomit vaši energii jako je trvalý pocit oddanosti, viny a zodpovědnosti za někoho jiného.

V takovém „vztahu pomáhání“ často vyvstanou problémy moci, i když to nikdo nezamýšlí. Když se dává příliš či nevhodně, ve skutečnosti se pomáhající snaží zakrýt vnitřní prázdnotu, která přejde bez povšimnutí, když je člověk zaměstnaný někým jiným. Díky pomoci někomu jinému se můžete cítit silnější a sebejistější. Tomu, kdo od vás dostává všechnu tuto pozornost, se to líbí a cítí se klidný a brzy zjistí, že vás může ovlivňovat svými náladami a emocemi. Ví, že když se věci zhorší, dostane více pozornosti od vás (protože naléhavě chcete, aby se cítil dobře). „Trpitel“ tak cítí, že má nad vámi moc a že se mu vyplatí zůstat v roli oběti. V takovém vztahu se odehrává silná energetická výměna a vyčerpá vás oba, neboť to není v harmonii s tím, co skutečně chtějí vaše duše. Neexistuje žádná spirituální pravda ve způsobu, jak se vzájemně snižujete do velmi omezujících rolí. Pomáhající bude nakonec frustrovaný, protože trpitel neučiní dostatečný pokrok: není v jeho zájmu se změnit, neboť investoval do role oběti. A trpitel tak ještě více zabředává do této role; zahrabává se hlouběji, což ho může naprosto paralyzovat. Oba se rozhněvají a začnou se vzájemně obviňovat.

Velmi snadno máte pochopení a lítost s lidmi okolo vás. Zvláště duše Pracovníků Světla, které mají hluboký podnět šířit světlo a uvědomění na Zemi, jsou velmi citliví k utrpením druhých. Je pro vás těžké vidět utrpení na globální úrovni, například devastaci regionů chudobou a válkou či ničení a znečišťování životního prostředí. Když však dojde na utrpení, které je blízko vás, ve vašem osobním prostředí, hluboce vás to zasahuje. A proto jste zvláště zde vyzýváni k tomu, abyste si svoji moc vzali zpět.

Je důležité, abyste si uvědomili, že nepomáháte někomu tím, že se děláte menšími. Často si myslíte, že když vstřebáte či polknete část emocí druhé osoby, spojíte se s ním hlouběji a tak mu pomůžete. Je to, jako byste sdíleli břemeno. Ale tím, že převezmete potíže někoho jiného, jen tyto potíže zdvojnásobíte. Stín se prohloubí. Když provázíte druhého v jeho utrpení, vaše síla se roztříští a je zničena jeho negativitou. Budete si myslet, že nejste oprávněni být šťastní, klidní a spokojení, zatímco druzí trpí. Tohle je vážná chyba. Ve skutečnosti je opak pravdou.

Být opravdu nápomocný druhému znamená, že vložíte svou energie do služeb řešení problému, ne do problému samotného. Abyste tak učinili, musíte se udělat spíš větším než menším. Čím více sebe-vědomí a nezávislosti vyzařujete, tím více představujete „energie řešení“ a tím více můžete pro druhého znamenat, aniž byste vyčerpávali sami sebe. Když se chystáte s druhým trpět, pouze utvrzujete daný problém. Když zůstanete ve středu a budete klidní, nebudete souznít s těžkými emocemi druhého, ale otevřete další úhel, další cestu nahlížení na problém. Právě proto, že nerezonujete s energií problému, necháváte dopadat na situaci nové světlo.

Skutečné spirituální vedení nikdy nezahrnuje řešení problému někoho jiného. Spíše to znamená být majákem světla a uvědoměním, jenž odráží jeho problém zpět způsobem, který mu umožňuje nahlédnout na problém jinak. Umožňuje mu vidět v problému smysl a hodnotu; vrací mu zpět pocit svobodné vůle a zodpovědnosti. Něco uvnitř vás se dotkne jeho srdce a inspiruje ho: je to energie lásky. Je to energie přijetí. Takto této osobě nabízíte „energii řešení“, ne tím, že byste pro ni něco dělali, ale tím, že jste. Tohle je světelná práce: být přirozený, být v míru se sebou sama a vyzařovat tento mír k ostatním. Není to o tom, nosit břemena druhých lidí či nalézat řešení k jejich problémům. Je to o tom, že nesete energii řešení ve svém bytí a otevřeně ji sdílíte s ostatními. To je jádro vašeho poslání na Zemi, jádro toho, co znamená přinášet světlo.

Být věrný sám sobě, dobře se o sebe starat a naslouchat tomu, co mi říká intuice je nezbytným předpokladem k zakotvení hojnosti lásky na Zemi. Tohle pro vás chce duše. Pokaždé, když necháte druhé utéci se svou energií či se sami příliš rozdáte strachu a potřebě kontroly, část vašeho světla se zničí a vy se budete potřebovat zotavit a emocionálně vyléčit, abyste znovuzískali svou přirozenou rovnováhu a vitalitu. Všimněte si, jak často se to děje ve vašem každodenním životě. Když se příliš zneklidňujete tím, jak si vás ostatní lidé všímají, nebo jak byste jim mohli pomoct, vaše myšlenky se pohybují v kruzích a stále se opakují stejné emoce, uvízli jste ve vyjeté koleji strachu a kontroly. Často máte tendenci rozdávat svoji energie, neboť si myslíte, že tak věci zlepšíte a pomůžete lidem vyřešit problém. Věnujte tomu ale pozornost: skutečně váš přínos slouží řešení problému nebo jen problém utvrzuje a tím ho zvětšuje? Zeptejte se sami sebe, zda ve skutečnosti nesloužíte modle, namísto svému vnitřnímu světlu.

Často se zdá, že pokoušení řídit věci je správné a rozumné, ale často je to jen strach, který vás k tomu nutí. Často se cítíte unavení a vyčerpaní ze všeho svého úsilí v různých oblastech života, ale často v nich uvíznete a cítíte, že jste zavázáni k tomu, abyste do problému dali ještě více energie. Myslíte si, že to někomu dlužíte, nějaké organizaci, společnosti či dokonce Bohu. Ale kdykoli se cítíte emocionálně vyčerpaní, příliš přeháníte, je právě čas, nechat to být a najít si pro sebe nějaké klidné místo. Je to čas nechat svět být a obrátit se dovnitř. Na chvíli přetrhnout provazy a znovu se spojit s vnitřním dítětem, neboť je to velmi důležité k tomu, abyste zůstali v centru a vyvážení. Když se spojíte s dítětem, probudíte rovněž své andělské Já, ochránce dítěte. Spojíte se se svým „nižším Já“ a „vyšším Já“ a tím, že je ucítíte zevnitř a pozorně jim nasloucháte, začnete cítit, jak si spolu dokážou radostně a hrát ve vaší přítomnosti. Vyjasní se to, co potřebujete udělat nebo čím se zabývat, abyste zůstali ve středu a byli znovu pokojní.

Hledání a následování své vášně

Každý se rodí s vášní. Představte si tuto vášeň jako krásnou červenou růži. Přestavte si, že těsně předtím než se narodíte, stojíte na okraji nebe a držíte tuto nádhernou růži ve svých dlaních. Ačkoli můžete váhat učinit skok do pozemské reality, i když jste nejistí a sklíčení, zda jste na to připraveni, cítíte hluboko uvnitř oheň, vášeň, která se vám představuje jako tato červená růže. Nyní si představte, že skočíte, inkarnujete se a nesete tuto růži uvnitř, ve vašem břiše a srdci. Nechejte, ať k vám energie této růže přijde. Dovolte své původní vášni, inspiraci, aby se vám sama v této chvíli představila. Podívejte se na tuto růži, jak nyní vypadá? Vezměte první obraz, který vám přijde na mysl. Vypadá růže poněkud smutně a opotřebovaně nebo září? Vidíte pupen nebo květ? Potřebuje od vás růže něco? Možná více vody nebo slunečního světla nebo více lásky a pozornosti nebo chce být přesunuta na jiné místo, do více vyživujícího prostředí? Představte si, že jí dáte přesně to, co potřebuje, a pociťte, jak vás to ovlivňuje na vnitřní úrovni.

Červená je barvou Země a barvou základní či kořenové čakry. Červená je barvou vášně. Často se bojíte své vlastní vášně. Bojíte se nechat tento prvotní proud otevřeně vyjádřit ve svých životech, neboť jde proti tomu, co společnosti či tradice považují za správné, vhodné a rozumné. Nicméně v každém z vás je prvotní vášeň a inspirace, která je právě zdrojem vaší existence tady a teď. Nemůžete být skutečně naplněni a inspirováni, dokud nedovolíte této energii proudit vašim životem a vést ho. Podstata odevzdání jako životního stylu je ta, že se odevzdáte sami sobě, vášni své duše, inspiraci, kterou chováte ve svém současném životě.

Existuje několik způsobů, jak poznat, zda jste spojeni s vášní své duše.

1. Pociťování inspirace – kdekoli proudí, tam jste na správném místě

Odevzdání jako životní styl znamená, že se necháte vést tím, co vás skutečně inspiruje. Odevzdání není pasivní energií. Když se odevzdáte tomu, co vás skutečně motivuje a inspiruje, otevíráte bránu k živému a kreativnímu proudu energie uvnitř. K tomu, abyste tento proud objevili, potřebujete najít, s jakým druhem aktivit vaše energie přirozeně proudí. Které věci vás činí šťastnými a klidnými? V jakém zaměstnání či práci cítíte, že věci plynou bez námahy a ladně? Jaká je podstata těchto věcí a aktivit? Pociťte tuto podstatu – a vězte, že mohou být rozmanité cesty, aby tato podstata získala formu a tvar.

2. Být pravdiví ke své vlastní přirozenosti – to, co děláte přirozeně, je to, v čem jste dobří 

Abyste poznali svoji vášeň, musíte si uvědomit, že je to vždy něco, co je vám velmi přirozené. Je to něco, aktivita či povolání či vyjádření, ke kterému cítíte tah, zájem a trvající radost. Je to něco vám velmi blízké a přirozené, z vašeho pohledu téměř evidentní. Abyste přivedli svůj přirozený dar k uskutečnění, musíte se naučit nějaké dovednosti či pěstovat nějaké formální vzdělání. Bude to však relativně jednoduché a radostné. Vaše vášeň je něco, na co jsou vaše schopnosti a talenty naladěné, zahrnuje činnosti, ve kterých jste dobří hned od začátku.

3. Udržování jasných hranic a odvaha říci „ne“ – berte se vážně

V proudu odevzdání se sobě jste tehdy, pakliže se berete dostatečně vážně, abyste řekli ne věcem či lidem, které tento proud brzdí či přerušují. Můžete svoji vášeň následovat jen tehdy, když si odvážíte říci ne tomu, co vám nevyhovuje či v čem se necítíte dobře. Odevzdání se sobě, své jedinečné inspiraci, má někdy za následek to, že jste předčasně zralí a tvrdohlaví, stojící stranou a důvěřující zprávám svého srdce, i když vám ostatní říkají, že jste hloupí a pošetilí. Je to o oddanosti sobě samému. Dovolit si být veliký, dovolit si být jiný! Víte, že neexistuje žádná alternativa. Alternativa je, že váš přirozený proud inspirace uvízne a vyschne a vy se začnete cítit frustrovaní, prázdní, rozhněvaní a nenaplnění. Když nevolíte pro sebe, volíte proti sobě. Energie růže, vaše vášeň ustupuje a to vytváří psychické problémy jako je osamělost, odcizení a nakonec deprese. A tak se odvažte říkat ne, dovolte zaujmout místo s jasnými hranicemi. Nebojte se být „sobečtí“ dle měřítek falešných bohů.

4. Trpělivost a rytmus – dělejte to krok za krokem

Když jste spojeni s energií své duše, se svou inspirací, vyjasní vám to cestu ve vašem každodenním životě. Možnosti (ve formě lidí či situací, které potkáváte) k vám přijdou rychlostí a rytmem, který vám vyhovuje. Když chcete být naladěni na proud manifestace, zůstaňte v přítomnosti a jděte krok za krokem. Nesnažte se běžet dopředu ke všem věcem, které se musí uskutečnit, aby se vaše sny a vášně splnily. Život se o vás postará, vy se nemusíte starat o život. Jednoduše pociťte svoji vášeň a svěřte ji do rukou Boha uvnitř vás. Nechejte anděla uvnitř dohlížet a ochraňovat sny a touhy vašeho vnitřního dítěte. Odevzdejte se a věřte!

Moc děkuji, že jste tu dnes byli. Je mi velkým potěšením být s vámi a připomínat si, že i já, který k vám hovořím, představuji vaši vlastní energii. Je to vaše vlastní energie, která vás vábí a vítá: odvažte se žít, odvažte si být tím, kým jste!

© Pamela Kribbe 2007
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

—————

Zpět