Den Světla

 Čtvrtek, 23 Červen 2011 19:27 

DEN SVĚTLA 24.6.

Jste součástí vesmíru. Univerzální jednoty lásky. Stvoření, zakořenění jako jabloň v plném květu do Země. Svými kořeny se proplétá mezi kameny, okolo skály čerpáte životodarní tekutinu Gaji. Aby Váš život nevyhasnul a mohli jste růst. Hluboko zakořenění s okvětím pod zářícím sluncem. Středem všech středů Vaší sluneční soustavy.

Květ života, květ stromu, květ vědomí. Země i Vašich čaker a srdcí. Samojediný a prvotní symbol evoluce. Rozvíjející se od jádra - semínka - svými lístky, aby vyrostli do plného okvětí růže - symbolu evoluce, chryzantémy - symbolu spojení, eukalyptu, břečtanu, baobabu - symbolu jednoty všech vláken času.

Symbolika změn, spojení a sjednocování kanálem času a vláknem jeho listů. Čerpajícími odvěkou moudrost pramenící ve středu Univerza, aby vyrostla do závěru změn. Do konečného tvaru, krásy a barev. Aby už žádná "vichřice" a "smršť" neměla silu tento květ odlomit a složit jako trofej do svého pásma času, do záhybu polarit, lemu vědomí.

Nic a nikdo už nemá sílu vrátit to zpět a přitáhnout tmu, aby jako hutný závoj času zastřela květ a list. A on začal vadnout. Nikdo a nic už nemá energii, která by zastavila cestu vítězství světelné linie vedoucí k cíli. Nikdo a nic už nedokáže nit přestřihnout a říct - tma vítězí, zůstanete stát, aby jste opět ponoření do hmoty sdíleli tento svět iluze. Sami se sebou i okolím bojujete o přežití a lásku, štěstí,.... Jste tu - v blízkosti světla. Radujete se z toho, že svítí a otevírá náruč. Jste tu, ve vysněném světě spojení všeho se vším co tento svět představuje. Na piedestálu lásky a jejího stvoření. Stvořitelem chránění a vzýváni, aby jste vstoupili do světla bránou času. 

Zákony hmoty - zákony světla se tím dělí, oddělují. Tma /hmota/ od světla a světlo od tmy. Tvoří dvě buňky. Každá zvlášť izolovaná ve svém světě pravdy. Hmotná, sestávající ve svém tmavém světě. Světelná, vstupující do světa nového. Jeho polarizací zářící v srdcích - vědomí - jednotlivců sjednocených se Zemí novou, světelnou.  Ve středu turbulence víření lásky a jejího záření. Necháváte se unášet jejími světelnými listy vibrujícími od středu jader, srdcí a přetékajícími středovými liniemi prstů. Středem rukou i nohou. Je to jako gejzír pramenící ve Vašem srdci a odevzdávající zprávu, poselství, každé části těla, že světlo je tu.

Vibruje, svítí, září svojí silou v každém z Vás, kteří mu rozumíte. Včleňuje se do buněk těla, Země a jejích národů. Vtéká do jejich všech vrstev, aby připravilo Zemi na uvítání nového času. 

Samaritán světla - člověk i Země. Pomáhající, myslíc na druhého, ale ne na sebe. Světelný kříž odvahy nesený časem, aby v bodě nula, který představuje splynutí se vším co Je, řekl :

To, co jsem udělal, bylo pro Tebe - člověk i Zem.

To, čím jsem trpěl, nesl pravdu o této Zemi 

se pravdou stává i v očích těch, kteří odmí-

tali pochopit a přijmout moji práci, slova i skutky.

Je stále tu, hmota, hmotno a její váha své dimenze. A Ty si v ní, se závažím a okovy tohoto času. Ale jeho váhu už necítíš - vnímáš přicházející světlo. Cítíš ho ve středu každé buňky a atomu. Zpívající svoji píseň přicházející z Univerza přes bránu času - bránu vědomí. Každý kdo stojí na této Zemi drží jeho pochodeň - Země nové, světelné. Každý, koho v ruce nepálí a nechce ji radši uhasit. Strčit do vody se slovami - vyhrál jsem. Vztyčující ji nad hlavu, aby bylo lepší vidět na NOVOU ZEMI, na její krásu.

Včera jste plnou světelnou vibrací "letěli" sem i tam. Fyzicky i emocionálně. Každý podle nastavení svého těla. Vynořili se ze světla a opět ponořili do hmoty. Unavení a ospalí. Dnešní půlnocí jste se pevně chytili světelného vlákna. Jste jako bobulky hroznů pevně se "držící" světelné stopky a přijímající energii, kterou Vám dává. Čerpáte, pijete její životodárnou silu. Dozrání, vybarvení, přehřátí sluncem, připravení obstát na "stole" Světla jako nejkrásnější dar. Jako víno pravdy, hovořící slovem o lásce a štěstí. Ponořené do světla.

Rozmýšlíte o tom, či to vůbec půjde. Dá se to ? Budete to vědět ? Není to jen sen ? Sny o štěstí, lásce. O všem co v tomto světě není možné tak jako Vy to chcete. Není to jen mámení mysli ? Vědomí a jeho podprahových vrstev? A jaké je to celé zamotané.... neskutečné....nepochopitelné... a tímto myšlením nemožné. To všechno Vás trápí, tím vším procházíte. A je to normální. Vždyť žijete tady a teď, ve světě hmoty s jejími pravidly a představami o štěstí. Ale vězte jedno - uvidíte, procítíte dotykem světla. Budete vedení, držící se zlaté nitě Vaším vědomím.

S láskou Féva